Land Rover / Defender
Ikonou opravdu terénních a expedičních automobilů je jednoznačně Land Rover Series, od 90. let označovaný jako Defender. Britská automobilka Land Rover vyrábí tento model již od roku 1948. S trochou nadsázky lze říci, že se od té doby mnoho nezměnilo. I přesto, nebo možná, právě proto, má tento vůz stále mnoho doslova skalních příznivců.
Land Rover Series I
(1972–1975)
Typ: | Land Rover Series I |
Délka: | 3353 mm |
Šířka: | 1867 mm |
Výška: | 1549 mm |
Rozvor: | 2032 mm |
Pohotovostní hmotnost: | ??? kg |
Koncepce: | pohon všech kol |
Motor: | řadový čtyřválec, 1595 ccm, rozvod OHV |
Výkon: | 37 kW (50 koní)/??? ot/min |
Krouticí moment: | ??? Nm/??? ot/min |
Převodovka: | čtyřstupňová |
Přední náprava: | tuhá s listovými pružinami |
Zadní náprava: | tuhá s listovými pružinami |
Největší rychlost: | 65 mil/h |
Zrychlení 0–100 km/h: | ??? s |
Vyrobených kusů: | 648 |
Historie značky Rover sahá až do roku 1878, kdy byla v Coventry založena firma Starley & Sutton na výrobu jízdních kol. Z kol se postupem času staly motocykly a k motocyklům se brzy přidaly automobily. Když v roce 1904 firma vyrobila první automobil, vůz již nesl označení Rover. Název Rover v angličtině znamená tulák a asi nejtypičtějším a nehrdějším nositelem tohoto jména byl legendární Land Rover (dnes Land Rover Defender).
Za zrodem Land Roveru stál šéf konstruktér značky Rover Maurice Wilks. Wilksovým záměrem bylo postavit farmářské vozidlo s pohonem všech kol, které si dokáže poradit téměř v každém terénu, dokáže zorat i pole a nakonec odvézt svého majitele do města na trh. Jelikož bylo krátce po válce, konstrukčním vzorem nemohlo být jiné terénní auto než legendární Jeep Willys, který se osvědčil na bojištích 2. světové války. Výsledkem Wilksova snažení tedy byl automobil postavený téměř výhradně z dílů Jeepu. Po válce byl velký nedostatek oceli. Naopak hliníku, používaného pro výrobu letadel, byly dostatečné zásoby, proto Wilks využil k výrobě panelů karoserie lehký a korozi odolávající materiál ze slitiny hliníku a magnézia, nazývaný Birmabright. Také na barvu karoserie měla vliv válka, k dostání byly pouze různé odstíny zelené!
První prototyp postavil Maurice Wilks na své farmě v Newborough ve Walesu. Jeho zvláštností byl volant umístěný uprostřed přístrojové desky a neskrývaná podobnost s předlohou – Jeepem. Pohonná jednotka byla převzata z osobního vozu Rover P3 (60).
Série I (1948 – 1958)
Land Rover Series I oslavil svoji premiéru 30. dubna 1948 na autosalonu v Amsterodamu a lišil se od prototypu jen v detailech, např. plechovými dvířky, děleným čelním sklem a volantem umístěným klasicky po straně. Vůz měl masivní ocelový žebřinový rám odpružený listovými pery a tuhou přední i zadní nápravu. Mřížka chladiče nesla znak Land Roveru, který se v modifikované formě udržel dodnes. Za mřížkou byly umístěny typické světlomety.
Až do roku 1951 sloužil k pohonu výhradně benzínový čtyřválec o objemu 1,6 litru s výkonem 37 kW (50 k) pohánějící všechna čtyři kola přes čtyřrychlostní převodovku s redukcí. Přední kola měla volnoběžky. Karoserie se dodávala ve třech provedeních, jako otevřená nebo s plátěnou či pevnou střechou.
V roce 1952 dostal Land Rover silnější dvoulitrový motor a byl také upraven pohon kol. U vyšších převodových stupňů bylo možné volit si mezi pohonem jen zadních kol (2WD) nebo všech kol (4WD), u dvou nejnižších převodů byl automaticky zvolen pohon 4WD. V roce 1954 byl zvětšen rozvor na 2184 mm a délka vozidla vzrostla na 3569 mm. V roce 1956 byl představen velmi oblíbený expediční pětidveřový Land Rover Station Wagon, který uvezl až 10 lidí a který dostal dvojitou tzv. Safari střechu chránící před horkem. V roce 1957 se pod kapotou Land Roveru objevil první vznětový motor z výkonem 39kW při 4000 min-1. Kvůli jeho délce musel být prodloužen rozchod o dva palce. Land Rover začal používat dva druhy rozvorů, které mu vydržely dalších 25 let. SWB (ShortWhellBase) krátký s rozměrem 2235 mm a dlouhý rozvor LWB (LongWhellBase) s rozměrem 2769 mm.
Série II (1958 – 1971)
V roce 1958 nahradila úspěšnou první generaci druhá s označením Series II. Land Rover Series II dostal větší, ale velmi podobnou karoserii. Dlouhá verze Station Wagon měla kabinu pro 12 cestujících, takže dostala daňové zvýhodnění platné pro autobusy. Zajímavou karosářskou variantou byl přehlídkový speciál s vypolštářovaným zadním prostorem, přístupným dvířky a opatřeným držadly pro stojící osoby (Royal Review Vehicle ‚State II‘). Series II používal dva benzínové motory: 2,0l z první generace Roveru a nový benzínový 2,25l s výkonem 54kW. Nabídku doplňoval 2,0l vznětový motor, opět známí již z první generace. V roce 1961 přišlo pár kosmetických úprav a další nový motor – turbodiesel 2,25l, od té doby se Land Rover označoval jako Series IIA. V roce 1967 byl představen vznětový šestiválec 2,6l. Začaly vznikat i různé karosářské a vojenské verze. V roce 1968 se přesunuly typické světlomety z mřížky chladiče na blatníky.
Druhá série Land Roveru si získala ještě větší popularitu než první, zejména po účinkování v oscarovém filmu Volání divočiny z roku 1966. O rok později se Rover stal součástí koncernu Leyland Motors, který se později změnil na British Leyland (BL). V letech 1969 až 70 dosáhla výroba Land Roverů svého maxima kolem 60 tisíc vozů ročně.
Série III (1971 – 1983)
Třetí generace Land Roveru se začala vyrábět v roce 1971. Karoserie neměla prakticky žádné změny a byla shodná karoserií, jakou mělo poslední provedení druhé generace, tedy se světlomety v blatnících. Jedinou zřetelnou změnou byla náhrada kovové mřížky chladiče za plastovou. Pod kapotou i v interiéru bylo změn více.
V roce 1978 byla vytvořena samostatná dceřiná společnost holdingu British Leyland nazvaná Land Rover Limited. Od roku 1979 se vyráběl Land Rover V8, poháněný 3,5litrovým vidlicovým osmiválcem z Range Roveru (68 kW/92 k). V roce 1984 byla vyměněna listová pera za vinuté pružiny a Land Rover dostal kotoučové brzdy na přední kola.
Třetí generace je jednoznačně nejrozšířenějším Land Roverem. Běhen 14 let bylo vyrobeno kolem 440 tisíc kusů tohoto legendárního offroadu. Velkou zásluhu na to mělo i jejich vojenské využití.
Land Rover 90/110/127 (1983 – 1990) a Defender (1990 – 2016)
V roce 1983 přišla do výroby čtvrtá generace, u této generace již nebylo použito označení Series IV. Nová generace nesla označení Land Rover 90 (Ninety) a Land Rover 110 (One Ten) číselné označení znamenalo rozvor v palcích. Teprve v roce 1990 bylo rozhodnuto o přejmenování obou modelů na dnes známé Defender (Obránce). K tomuto kroku se automobilka rozhodla kvůli zpestření nabídky, nově začala nabízet modely Range Rover a Discovery. Pro Defender tolik typické rezervní kolo se přesunulo z přední kapoty teprve v roce 1999.
Ukončení produkce
Land Rover Defender se vyráběl celých 68 let od roku 1948. Za tu dobu automobilka v továrně Solihull vyrobila celkem 2.016.933 kusů tohoto terénního vozu. První Land Rover byl prodán za 450 liber na Motor Show v Amsterodamu v roce 1948. Tehdy byl nabízen pouze v jedné motorizaci, se čtyřválcem 1.6 litru o výkonu 50 koní vybavený čtyřstupňovou převodovkou s redukcí. Vznětový agregát přišel až v průběhu padesátých let. Přesto, že se nabídka postupně rozšiřovala, mnohé zůstávalo a tak si Land Rover Defender zachovával kouzlo po generace.
Vývoj a legislativu však zastavit nelze. Poválečná koncepce terénních vozů je s obtížemi splňovala nové emisní a bezpečnostní předpisy. Automobilka Rover se proto rozhodla produkci této legendy 29. ledna 2016 ukončit. Automobilka počítá s jeho „moderním“ nástupcem až od roku 2018. Možná i proto bylo slavnostním ukončení výroby velmi emotivní a dojemné. Nemohl chybět ani nejstarší dodnes provozuschopný předsériový Land Rover HUE 166. Vzhledem k nedostatku laků po 2. světové válce, byly první Land Rovery nabízeny pouze v zeleném odstínu královského letectva (RAF).
Pro příznivce „Defíka“ doporučujeme navštívit interaktivní odkaz, který Vás provede výrobou i historií ikonického Land Roveru: http://defendertour.landrover.com/