Studený start

Mezi studené starty můžeme zařadit každé nastartování motoru, který není zahřátý na provozní teplotu. Do této kategorie tedy spadá nejen ranní cesta do práce, ale také popojíždění mezi nákupy apod. Při studeném startu dochází díky nedostatečnému mazání k většímu opotřebení mechanických částí. Emise jsou rovněž velmi vysoké, protože katalyzátor potřebuje pro svou správnou činnost dosáhnout provozní teploty. A co spotřeba paliva? Na tu se raději ani neptejte.

Studený motor má za následek nejen vyšší spotřebu paliva, vysoké emise výfukových plynů, ale také vyšší opotřebení mechanických částí. Mnoho řidičů neví, že pár vteřin po nastartování dochází k suchému a polosuchému tření. Tehdy dochází k enormnímu opotřebování některých mechanických skupin. V olejové mazací soustavě totiž není dostatečný tlak a olejový film na kontaktních plochách je nedostatečný nebo žádný. Proto by správně měl každý řidič počkat alespoň několik málo sekund, než se rozjede. Jenomže, kdo z nás to dělá?

Ani po prvních minutách běhu motoru není vyhráno! Ptáte se, kdy je tedy motor dostatečně zahřátý? Jako orientační vodítko může některým řidičům posloužit teploměr (pokud je jím přístrojová deska vybavena), ale ani tento přístroj není stoprocentní. Protože teploměr ukazuje teplotu chladicí kapaliny, ne oleje! Motorový olej má správné mazací vlastnosti kolem 80 °C. Ukazatel teploty oleje však, až na výjimky a sportovní vozy, v automobilu nenajdete. Orientačně lze poradit, že ideálně zahřátý motor je až po 20 kilometrech jízdy. Ovšem opět záleží na okolní teplotě a rychlosti jízdy. Do té doby by se řidič měl pokud možno vyvarovat vysokých otáček motoru. Jako pojistku mají některé vysokovýkonné motory (např. BMW M), pomocnou řadu červených diod, které patřičně rozšíří červené pole zakázaných otáček. Po zahřátí na provozní teplotu diody automaticky zhasínají.


Studený motor znamená vyšší spotřebu …
… studený motor potřebuje k plynulému chodu a dostatečnému výkonu bohatší směs. Spotřeba roste i vlivem vyšších volnoběžných otáček. Proto jsou velkou výhodou nezávislé systémy, které předehřívají chladicí kapalinu motoru. Minimalizují tak negativa studených startů a navíc mohou sloužit k předvytápění interiéru. Spotřeba přídavného nezávislého topení je cca. 0,5 litru na 1 hodinu provozu. Existují i elektrické varianty hojně používané především ve Skandinávii.


Emise výfukových plynů jsou u studeného motoru téměř dvojnásobné. Je to způsobeno tím, že motor spaluje bohatší směs, studený olej má vyšší viskozitu (odpor) a katalyzátor ještě nedosáhl provozní teploty. U benzínových motorů dochází k zahřátí zpravidla po 40 sekundách od startu. Ještě horší je situace u vznětových motorů. Filtr pevných částic totiž potřebuje pro svou správnou funkci teplotu cca. 600 °C, jinak se ucpává sazemi. Výrobci proto varují před ryze městským provozem naftových motorů!

HODNOTY EMISÍ – VOLKSWAGEN GOLF 2,0 TDi

g/km studený motor zahřátý motor
CO 0,588 0,215
CO2 296 262
HC 0,162 0,080
NOX 0,841 0,555

Co jste nevěděli:

Studený start na LPG a CNG
Spalování LPG či stlačeného zemního plynu (CNG) je u studeného motoru problematické. Proto se takto upravené motory většinou startují na benzín. Teprve po zahřátí motoru dojde k manuálnímu nebo automatickému přepnutí na plyn.

Časté studené starty zkracují servisní interval
Automobily mají stanovenu délku servisního intervalu. Při častých studených startech se však interval nutných servisních prohlídek zkracuje. Pokud tedy není vozidlo vybaveno systémem pro proměnnou délku intervalu (např. ASSYST), může dojít k nadměrnému opotřebení až poškození některých částí, např. ucpání filtru pevných částic.


Foto/zdroj:
www.bmw.com, archiv
Klíčová slova:
spotřeba paliva, emise, studený start, motor