Dešťový senzor
Dešťový senzor je zařízení reagující na vodu a nečistoty na předním skle. Elektronika samočinně ovládá stěrače a přizpůsobuje rychlost stírání intenzitě dopadajícího deště. Systém svou automatickou funkcí zvyšuje komfort ovládání vozidla.
Automobily vybavené dešťovým senzorem samočinně ovládají stěrače bez jakéhokoliv zásahu řidiče. Elektronika dešťového senzoru dokáže přizpůsobovat i rychlost stírání aktuálním podmínkám.
Princip:
Uprostřed dešťového snímače je umístěna snímací dioda a po obvodu je rozmístěno několik dalších vyzařovacích diod. Vyzařovací diody jsou rozděleny na dvě skupiny. Tyto dvě skupiny střídavě vysílají infračervené záření, jehož odraz od čelního skla je zachytáván snímací diodou.
Na snímací diodu ve středu dešťového snímače střídavě dopadají odražené paprsky z jedné a druhé skupiny vyzařovacích diod. Dopadají-li paprsky se stejnou intenzitou od obou skupin, nevzniká na snímací diodě žádné napětí. Tento stav odpovídá suchému čelnímu sklu.
V případě mokrého čelního skla jsou podmínky odrazu a lomu infračervených paprsků jiné. Jedna část vysílaných paprsků se opět od skla odráží, avšak druhá sklem projde. Na snímací diodu pak dopadá záření se slabší intenzitou. Na snímací diodě vzniká signálové napětí. Tento stav odpovídá znečištěnému čelnímu sklu.
Fyzikální podstata:
Snímač deště využívá fyzikální zákon lomu vlnění při přechodu z jednoho optického prostředí do druhého. Za určitých podmínek dochází k totální reflexi (úplný odraz), tzn. že vlnění z jednoho prostředí do druhého vůbec neproniká. Jestli dojde k reflexi nebo lomu záleží na úhlu dopadu infračervených paprsků. Úhel dopadu „alfa“ je tzv. mezním úhlem totální reflexe. Jsou-li na vnější straně čelního skla porušeny podmínky lomu, dojde i při splnění podmínky totální reflexe k lomu. To nastává v případě, že jsou na čelním skle např. kapky deště. Podmínka totální reflexe se změní a část vlnění pronikne sklem.
Historie:
Když se v automobilech poprvé objevily dešťové stírače, byly ještě na ruční pohon. Byly malé a špatně stíraly nečistoty. Později byly stírače poháněny pneumatickými a elektrickými motorky. Tyto motorky měly zprvu pevně danou rychlost stírání a bylo jasné, že za silného deště budou stírat nedostatečně, nebo naopak při slabém dešti budou drhnout téměř suché sklo. Proto se brzy objevily stírače vícerychlostní nebo dokonce stírače s nastavitelnou rychlostí stírání (cyklovačem). Posledním stupněm vývoje jsou samočinné stírače vybavené dešťovým senzorem.
Text: Jan Sajdl
Foto: www.skoda-auto.cz
Klíčová slova: dešťový senzor, stěrače
